Novinky
Baggataway, back to the roots!
01.06.2022 12:08
Tým 300 Lanžhot
(Moravská lakrosová liga)
Naše první setkání s lakrosem proběhlo již v roce 2009 na skautském táboře na pronajatém tábořišti, kde jsme v bedně se sportovním náčiním našli 20 lakrosových holí a pár tenisáků. Jediné co jsme tehdy o této hře věděli, bylo, že je to stará indiánská hra, a tak jsme si pravidla prostě vymysleli. Stalo se to, co nikdo nečekal, a lakros se stal nejoblíbenějším z našich skautských sportů. A že jich máme ve skautu hodně!
Bohužel, lakrosky nebyly naše, a tak jsme po táboře museli na tuto hru na nějakou dobu zapomenout. Regemu to ale nedalo, a tak hledal, dokud se mu nepovedlo na internetu najít a objednat školní set lakrosek. Ze začátku jsme lakros občas hráli na našich pravidelných skautských schůzkách a později jsme se domluvili, že se staršími skauty začneme hrávat pravidelně. Díky šťastné náhodě při shánění podsadových stanů se Rege seznámil s teď již dobrým kamarádem Červotočem z Mikulovského skautského oddílu. Od Červotoče jsme se dozvěděli pravidla, a k našemu příjemnému překvapení také to, že se hraje Moravská lakrosová liga, do které, když budeme trénovat a seženeme si pořádnou výstroj, můžeme nastoupit. A tak jsme rok trénovali, sehnali brankáře s výstroji a pořádné lakrosky a pod názvem 300 Lanžhot jsme nastoupili do druhé Moravské ligy.
Ještě před ligou jsme se zúčastnili nezávislého turnaje O Chropyňský klín, kde jsme se k překvapení nejen všech týmů, ale i k našemu, umístili na krásném bronzovém místě.
Kdo by měl zájem podívat se na naše tréninky, je vítán každou neděli od čtyř do šesti hodin na hřišti na Pastvisku nebo ve stejný čas v tělocvičně ZŠ Masarykova.
K názvu týmu
Název 300 jsme zvolili kvůli legendě o spartském králi Leonidovi a jeho 300 spartských bojovnících, kteří bránili Spartu proti mnohonásobné přesile. Pokřiky na turnajích jsme pak převzali ze stejnojmenného filmu.
Historie
Lakros pochází ze Severní Ameriky, kde jej hráli před několika stovkami let američtí indiáni z oblasti Velkých jezer. Nazývali jej „bagattaway“, což v překladu znamená „malý bratr války“. Samotný název „lacrosse“ pochází od francouzských misionářů, kterým lakrosová hůl svým tvarem připomínala hůl biskupskou. Indiánská „družstva“ měla stovky hráčů a vzdálenost mezi brankami byla i několik kilometrů.
Indiáni hru brali velice vážně, byla pro ně prostředkem k vyřizování sporů mezi kmeny. Byla také součástí různých obřadů. Hra podle nich byla darem přímo od Stvořitele a také proto si jí náležitě cenili. Příprava na hru trvala několik měsíců a byla spojena s několika rituály.