Baggataway, back to the roots!

    Normálně nepíšu články zvané Rychlé kydy z neligových turnajů, ale tentokrát udělám výjimku.
Jedná se totiž o turnaj, o kterém jsem snil snad od začátku založení lakrosu v Lanžhotě. Již tehdy, před léty, jsem si představoval turnaj, který by se celý odehrál v přírodě, lakros se hrál na louce poblíž řeky nebo jezera, lidi by spali v tee-pee, večer by se sedělo u táboráku a na vítěze by čekala putovní válečná sekera, která by se vykopala vždy až na další ročník tohoto turnaje.

    Díky naší skvělé lakrosové rodince se tento sen stal skutečností, a my tak zorganizoval přírodní turnaj, který snad nadchl všechny zúčastněné.
V sobotu 10. září 2022 Rege v indiánském kostýmu zahájil, a Červo na starodávném děle nonšalantně odpálil, historicky první ročník tohoto turnaje.
Hrálo se na nádherné louce uprostřed lesa, koupalo se v lesní šutrovni, spalo se v tee-pee, ve stanech, nebo v domečku na stromě. Večer se bafkala dýmka míru, hrál se horský lakros, rozpálila se indiánská sauna a sedělo se s kytarou u táboráku do ranních hodin. V sobotu i v neděli proběhli drsné zápasy v lakrose a malé dešťové přeháňky jen podtrhly zápal hráčů a podstatu tohoto drsného, ale nádherného sportu. Na konci turnaje jsme byli zablácení od hlavy až k patě, přesně tak dobití a zničení, jak to máme rádi, ale taky nadšení z kamarádské atmosféry, která celý turnaj provázela.

I když jsme původně plánovali postavit dva týmy, nakonec jsme se spokojili s jedním, s příznačným názvem Akičita - v indiánštině Bojovník. Bylo až symbolické, že v našem spojeném týmu byli zástupci všech třech Lanžhotských týmů: Šídlo, Rege, Červo a Dřívko z 300, Verča, Marťa a Joe z Lamazonek a Balů, Astrid a Wiky z bývalé Akičity, plus nově hrající Culík. Dohromady parta lakrosáků, která vybojovala krásné třetí místo, a navíc se celou dobu zvládala starat o organizaci a hladký průběh turnaje.
Nesmím zapomenout na Merci, která celou dobu pomáhala s organizací, a navíc si na turnaj dovedla svůj nový tým Smečka z Olomouce.
Po turnaji nebylo pochyb, že Smečka bude další sympatický tým, na který se na ligu budeme těšit.

Langoš jako lakrosový matador a jeden z prvních členů našeho týmů si vzal na starost bufet a do role výčepného se nemohl vžít lépe!
Moc děkujeme za nezištnou pomoc po celý víkend, jemu, ale taky Gabči, Pístovi, Peťovi a dalším!

 

    Turnaj nakonec vyhrál tým Bobrů, kteří si tak odvezli válečnou sekeru až za Prahu a už navždy na ní budou mít svoje jméno. Na druhém místě se umístili Midlandři ze Zábřehu a na třetím náš domácí tým Akičita. Marťa K. brala třetí místo mezi nahrávači a Šidlo, jako novopečený kapitán, posbíral krásné individuální ocenění v podobě 1. místa v kanadském bodování i 1. místo mezi střelci. Nechyběli bohaté ceny, trička, ani krásné diplomy a památní listy od Zmrzky a tak si každý něco z turnaje odnesl.

Věřím, že to byl především hezký zážitek! :)

Dle ohlasů se lidem u nás na louce Minehaha moc líbilo a snažili se z nás vymámit slib, že budeme dělat podobné turnaje dvakrát do roka, nebo u nás uspořádáme mistrovství republiky.
Celkově si všichni pochvalovali romantickou atmosféru přírodního turnaje, který se svým pojetím vrátil ke kořenům, kdy indiáni hrávali hru zvanou Baggataway na nádherných prériích severní Ameriky. Vždyť kde jinde zažijete, že po noci strávené v tee-pee si snídani opečete na ohni a na zápas na louce se doplavíte na kánoji ...

 

Moc děkuji všem, kteří se turnaje zúčastnili a všem, kteří se podíleli, jakoukoliv části, na jeho uskutečnění!

Jeden z mích snů je splněn, a to díky vám!

Baggataway forever!

Rege