liga Hrabová 2023

 
Po dlouhé zimní pauze jsme zase nažhavili lakrosky, kopačky a ortézy a vydali se na sever do malebné obce Hrabová u Zábřehu, kde se odehrálo III. kolo MLL.
 
Dny před ligou vypadaly pro 300 velmi nepříznivě. Nakonec však červené dresy obléklo celkem 8 (!) hráčů, a to i díky LAMazonským sparťanům (aneb hrdinové Marťas a Mimoň, který si dal svoji premiéru v prvoligovém lakrosu se vší parádou - nehledě na to, že oba hráli na plno i za LAMazonky - zkrátka klobouček), a taky díky nové posile v podobě Jirky alias Řízka z rekreologie, kterého nám pomohl dohodit Svoby ze Smečky (okolnosti tohoto zásadního momentu radši ponechat stranou, aneb jak si Lanžhot myslel, že tentokrát proběhne veškerá administrativa před ligou hladce :D ). Řízek, kterého sám Bobr pojmenoval jako hezčí verzi sebe sama, se nakonec ukázal jako plnohodnotný hráč - snad je to i tím, že kdysi trénoval field lakros a ani českou lakrosku nedržel úplně poprvé. 
 
Do prvního sobotního zápasu naskakovaly LAMazonky se Smečkou z Olomouce pod vedením Mersy. Byl to velmi hezký zápas, takový na rozehřátí před celým dnem. Ze zápasu si LAM odnáší zasloužené dva body za výhru 10:5. Svůj premiérový zápas odehrála Janča, čímž ji vítáme v řadách krásných modrých Lamazonek. Další zápas pak následoval s béčkovým týmem Kangaroos, kteří však již nejsou tak béčkoví a mají i nějaké ty posily z větších, hbitých a rychlých pražský chlapců. A Bertíka. No, co si budem, hrát proti nim je krapet náročnější. Nejen, že v poli jsou rychlí, ale mají sakra toho Bertíka, kterého nevíme, jak bránit, protože hlava :D Ale myslím, že jsme se s tím poprali náramně a ze zápasu si odnesli cenný 1 bod za remízu 9:9.
Posledním zápasem v horkém slunném odpoledni jsme vyfásli růžové Princezny s pár princátkama. Rvali jsme se, bojovali, stříleli, běhali, ale výhru jsme bohužel neurvali. Přesné skóre si časem ověříme na mll, ale mohlo to být něco kolem víc pro ně:míň pro nás.
 
300 začínali svoji štaci zápasem s Refugees, kdy si pár červených chlapců chtělo poměřit síly s doslova přeplněnou střídačkou pruhovaných pražáků. Už po prvním hvizdu bylo všem jasné, že rozházení a rozběhání před zápasem má něco do sebe - škoda jen, že to třístovka opět před prvním zápasem zazdila, jak je ale už ostatně zvykem, a tak se první poločas nesl v duchu vzpomínání na to, jak se vlastně ta síťka na motýle drží a jak se používají plíce. Nehledě na to, že Šídla lehce zlobila lakroska a nedokázal se pořádně rozstřílet (až pozděj jsme se od Standy z HIG dozvěděli, že brány jsou údajně krapet menší než obvykle...a nebo Standa vyrostl, což je samozřejmě taky možnost :D ). Každopádně tempo zápasu bylo obdivuhodné a nakonec to skončilo 18:9 pro RFG - na to, že to pro 300 byl vlastně a) první společný trénink, b) zaučovací zápas pro Řízka a c) Mimoňův první prvoligový zápas, to ovšem ve výsledku skončilo vydařeně.
V druhém zápase pak přišli na řadu Klokani z Brna (ze kterých se ovšem stávají spíš Bobři z Prahy - Darwin by čuměl, co dokáže evoluce!). Omlazený soupeřný tým byl během hry dost cítit (a to občas i doslova), jejich běhavost a zápalenost do hry je pak proti ztuhlým postarším tělům poslední hrstky sparťanů docela výhodou. Výsledek 16:8 tak coby vítězové oslavovali Bobř...teda, Klokani (kdo se v tom má vyznat!).
 
Vzhledem k tomu, že Medvědi z Holešova bohužel neposkládali sestavu a na ligu nedorazili, skončil první herní den pro třístkovku nezvykle brzo...o to víc aspoň mohli všichni podporovat Lamazonky při posledním zápase s Princeznama, ošetřovali (od)padlé bojovnice a zpívali písně proti trudomyslnosti (tam kde hy...). Jakmile herní den skončil i pro Lamazonky, přípravy na tradičně komorní večerní posezení mohly začít. V podvečer, tedy v době, kdy většina zúčastněných byla schopna ještě jakž takž vnímat svět, proběhlo školení rozhodčích pod vedením samotného velkého Adise, který trpělivě zodpovídal jakékoliv dotazy. Tak snad si z toho každý něco odnášíme, zejména pak mantru rozhodčích: "Rozhodčí ctí ducha hry". 
Hru jsme tak po skončení výkladu ctili bez váhání ihned, avšak zejména tu kytarovou. Hrálo sa, zpívalo sa, pilo sa, jedlo sa, dobře bylo. Nečekaným zpestřením byla kapela "Prasklé éčko" nebo tak něco a v momentě si získala spousty fanoušků a podporovatelů. Děkujem! :D (pro kronikářské účely ještě potřeba zmínit, že písnička Zombie od Cranberies v podání od hloučku společensky patřičně naladěných lakrosáků zní jako song, který je možné vypustit do éteru až po desáté hodině). 
 
A dobře bylo i v neděli ráno. Sluníčko nenápadně propalovalo skrze mraky, větřík lehce pofukoval a v 10 naskočily oba týmy do akce. LAM čekaly pražské Bečky, které byly posíleny o nějaké (asi 3) mužské elementy, což bylo, zejména v koncovce, dost znát. První poločas jsme drželi krásné tempo a na poločas odcházeli se skóre 4:4. Padly jsme však nakonec 5:12, avšak shodli jsme se, že to byl velmi pěkný, hratelný a příjemný zápas. Pochvalu nám vysekly i samotné hráčky z BEC, kterým se zápas taky líbil a užily si ho. Mezitím se na druhém hřišti odehrával tradiční, přátelsky laděný, zápas mezi 300 a HIG. Samotné utkání měl od začátku pod taktovkou Šídlo, který vybaven do nedělních zápasů zcela novou lakroskou nasázel na úvod hned 4 góly, přičemž výsledkem tohoto snažení byl krásný průběžný výsledek 3:1 pro 300 (taktika kapitána byla jasná: všichni jste včera chlastali jak dobytci, tak to vezmu na sebe! Svému slovu dostál, když vzápětí vstřelil první překvapivý gól zápasu...k překvapení týmu však Dřívkovi za záda. Přiznal se, že si včera taky trochu loknul, tým ho otočil na tu správnou bránu a napravil to hned dalšíma 3 fíkama, takže po pár minutách byl zápas 3:1 v náš prospěch a 4:0 pro Šídla). Zbytek utkání se potom k radosti všech zúčastněných nesl v duchu praktických ukázek ze včerejšího školení rozhodčích, kdy se Adis zkrátka rozhodl nepískat nic z toho, na co během školení upozorňoval (to abychom lépe pochopili naléhavost a význam řádného pískání). Na výsledku samotného zápasu se ovšem promítlo hlavně nerovnoměrné rozložení sil mezi týmy, kdy na jednoho hráče třístovky připadlo 1,8 hráče Higlanders, přičemž 300 hráli celý zápas bez střídání v pěti (Mimoň a Marťas pomáhali LAMazonkám zkrotit mužské elementy Beček) - skóre se po závěrečném hvizdu zastavilo na 13:7 pro HIG.
 
Po krátké pauze jsme zase oba týmy zároveň vběhly na hřiště a tentokrát to byly LAMazonky, které se utkali s místními zábřežáky. Fénix, z původní sestavy vlastně asi jen o dvou hráčích, byl posílen o mlaďochy z Lowlanderů (mladší verze Highlanderů). Na tempu hry to šlo docela poznat, no. Ale myslím, že jsme jim opravdu nedali nic zadarmo. Zápas skončil již vcelku tradičním poměrem 21:5 pro FEN. 
300 pak na druhém hřišti předvedli o poznání úspěšnější zápas, a to s Wallowou, kdy třístovka konečně urvala tolik potřebné body, a to nejen celkově, ale i do indi-vindy statistik. Výsledné skóre bylo něco okolo 15:4, nutno ale podotknout, že Wallowa má v zácviku dost mladých a nadějných hráčů a hráček, takže podobný výsledek bychom v budoucnu rozhodně neměli brát jako samozřejmost.
 
Jakmile byly všechny zápasy odehrány, pofotili jsme se, poloučili jsme se, sbalili jsme valnou hromadu od Šídlovic dodávky aka pojízdné kavárny (a lehárny) a polámaní, avšak plní endorfinů a zážitků, jsme vyrazili k domovům.
 
Všem moc díky za krásný víkend a těšíme se na finálové kolo u nás doma, v Lanžhotě!
 
 
Zúčastnili se:
LAM - Verča, Kužmi, Kristy, Janča, Markétka, Áďa, Nikča, Balú 
300 - Šídlo, Pecan, Bobr, Červený, Jirka Řízek, Dřívko
Obojtýmhráči - Mimoň, Marťas

Po dlouhé zimní pauze jsme zase nažhavili lakrosky, kopačky a ortézy a vydali se na sever do malebné obce Hrabová u Zábřehu, kde se odehrálo III. kolo MLL.

Dny před ligou vypadaly pro 300 velmi nepříznivě. Nakonec však červené dresy obléklo celkem 8 (!) hráčů, a to i díky LAMazonským sparťanům (aneb hrdinové Marťas a Mimoň, který si dal svoji premiéru v prvoligovém lakrosu se vší parádou - nehledě na to, že oba hráli na plno i za LAMazonky - zkrátka klobouček), a taky díky nové posile v podobě Jirky alias Řízka z rekreologie, kterého nám pomohl dohodit Svoby ze Smečky (okolnosti tohoto zásadního momentu radši ponechat stranou, aneb jak si Lanžhot myslel, že tentokrát proběhne veškerá administrativa před ligou hladce :D ). Řízek, kterého sám Bobr pojmenoval jako hezčí verzi sebe sama, se nakonec ukázal jako plnohodnotný hráč - snad je to i tím, že kdysi trénoval field lakros a ani českou lakrosku nedržel úplně poprvé. 

Do prvního sobotního zápasu naskakovaly LAMazonky se Smečkou z Olomouce pod vedením Mersy. Byl to velmi hezký zápas, takový na rozehřátí před celým dnem. Ze zápasu si LAM odnáší zasloužené dva body za výhru 10:5. Svůj premiérový zápas odehrála Janča, čímž ji vítáme v řadách krásných modrých Lamazonek. Další zápas pak následoval s béčkovým týmem Kangaroos, kteří však již nejsou tak béčkoví a mají i nějaké ty posily z větších, hbitých a rychlých pražský chlapců. A Bertíka. No, co si budem, hrát proti nim je krapet náročnější. Nejen, že v poli jsou rychlí, ale mají sakra toho Bertíka, kterého nevíme, jak bránit, protože hlava :D Ale myslím, že jsme se s tím poprali náramně a ze zápasu si odnesli cenný 1 bod za remízu 9:9.

Posledním zápasem v horkém slunném odpoledni jsme vyfásli růžové Princezny s pár princátkama. Rvali jsme se, bojovali, stříleli, běhali, ale výhru jsme bohužel neurvali. Přesné skóre si časem ověříme na mll, ale mohlo to být něco kolem víc pro ně:míň pro nás.

300 začínali svoji štaci zápasem s Refugees, kdy si pár červených chlapců chtělo poměřit síly s doslova přeplněnou střídačkou pruhovaných pražáků. Už po prvním hvizdu bylo všem jasné, že rozházení a rozběhání před zápasem má něco do sebe - škoda jen, že to třístovka opět před prvním zápasem zazdila, jak je ale už ostatně zvykem, a tak se první poločas nesl v duchu vzpomínání na to, jak se vlastně ta síťka na motýle drží a jak se používají plíce. Nehledě na to, že Šídla lehce zlobila lakroska a nedokázal se pořádně rozstřílet (až pozděj jsme se od Standy z HIG dozvěděli, že brány jsou údajně krapet menší než obvykle...a nebo Standa vyrostl, což je samozřejmě taky možnost :D ). Každopádně tempo zápasu bylo obdivuhodné a nakonec to skončilo 18:9 pro RFG - na to, že to pro 300 byl vlastně a) první společný trénink, b) zaučovací zápas pro Řízka a c) Mimoňův první prvoligový zápas, to ovšem ve výsledku skončilo vydařeně.

V druhém zápase pak přišli na řadu Klokani z Brna (ze kterých se ovšem stávají spíš Bobři z Prahy - Darwin by čuměl, co dokáže evoluce!). Omlazený soupeřný tým byl během hry dost cítit (a to občas i doslova), jejich běhavost a zápalenost do hry je pak proti ztuhlým postarším tělům poslední hrstky sparťanů docela výhodou. Výsledek 16:8 tak coby vítězové oslavovali Bobř...teda, Klokani (kdo se v tom má vyznat!).

Vzhledem k tomu, že Medvědi z Holešova bohužel neposkládali sestavu a na ligu nedorazili, skončil první herní den pro třístkovku nezvykle brzo...o to víc aspoň mohli všichni podporovat Lamazonky při posledním zápase s Princeznama, ošetřovali (od)padlé bojovnice a zpívali písně proti trudomyslnosti (tam kde hy...). Jakmile herní den skončil i pro Lamazonky, přípravy na tradičně komorní večerní posezení mohly začít. V podvečer, tedy v době, kdy většina zúčastněných byla schopna ještě jakž takž vnímat svět, proběhlo školení rozhodčích pod vedením samotného velkého Adise, který trpělivě zodpovídal jakékoliv dotazy. Tak snad si z toho každý něco odnášíme, zejména pak mantru rozhodčích: "Rozhodčí ctí ducha hry". 

Hru jsme tak po skončení výkladu ctili bez váhání ihned, avšak zejména tu kytarovou. Hrálo sa, zpívalo sa, pilo sa, jedlo sa, dobře bylo. Nečekaným zpestřením byla kapela "Prasklé éčko" nebo tak něco a v momentě si získala spousty fanoušků a podporovatelů. Děkujem! :D (pro kronikářské účely ještě potřeba zmínit, že písnička Zombie od Cranberies v podání od hloučku společensky patřičně naladěných lakrosáků zní jako song, který je možné vypustit do éteru až po desáté hodině). 

A dobře bylo i v neděli ráno. Sluníčko nenápadně propalovalo skrze mraky, větřík lehce pofukoval a v 10 naskočily oba týmy do akce. LAM čekaly pražské Bečky, které byly posíleny o nějaké (asi 3) mužské elementy, což bylo, zejména v koncovce, dost znát. První poločas jsme drželi krásné tempo a na poločas odcházeli se skóre 4:4. Padly jsme však nakonec 5:12, avšak shodli jsme se, že to byl velmi pěkný, hratelný a příjemný zápas. Pochvalu nám vysekly i samotné hráčky z BEC, kterým se zápas taky líbil a užily si ho. Mezitím se na druhém hřišti odehrával tradiční, přátelsky laděný, zápas mezi 300 a HIG. Samotné utkání měl od začátku pod taktovkou Šídlo, který vybaven do nedělních zápasů zcela novou lakroskou nasázel na úvod hned 4 góly, přičemž výsledkem tohoto snažení byl krásný průběžný výsledek 3:1 pro 300 (taktika kapitána byla jasná: všichni jste včera chlastali jak dobytci, tak to vezmu na sebe! Svému slovu dostál, když vzápětí vstřelil první překvapivý gól zápasu...k překvapení týmu však Dřívkovi za záda. Přiznal se, že si včera taky trochu loknul, tým ho otočil na tu správnou bránu a napravil to hned dalšíma 3 fíkama, takže po pár minutách byl zápas 3:1 v náš prospěch a 4:0 pro Šídla). Zbytek utkání se potom k radosti všech zúčastněných nesl v duchu praktických ukázek ze včerejšího školení rozhodčích, kdy se Adis zkrátka rozhodl nepískat nic z toho, na co během školení upozorňoval (to abychom lépe pochopili naléhavost a význam řádného pískání). Na výsledku samotného zápasu se ovšem promítlo hlavně nerovnoměrné rozložení sil mezi týmy, kdy na jednoho hráče třístovky připadlo 1,8 hráče Higlanders, přičemž 300 hráli celý zápas bez střídání v pěti (Mimoň a Marťas pomáhali LAMazonkám zkrotit mužské elementy Beček) - skóre se po závěrečném hvizdu zastavilo na 13:7 pro HIG.

Po krátké pauze jsme zase oba týmy zároveň vběhly na hřiště a tentokrát to byly LAMazonky, které se utkali s místními zábřežáky. Fénix, z původní sestavy vlastně asi jen o dvou hráčích, byl posílen o mlaďochy z Lowlanderů (mladší verze Highlanderů). Na tempu hry to šlo docela poznat, no. Ale myslím, že jsme jim opravdu nedali nic zadarmo. Zápas skončil již vcelku tradičním poměrem 21:5 pro FEN. 

300 pak na druhém hřišti předvedli o poznání úspěšnější zápas, a to s Wallowou, kdy třístovka konečně urvala tolik potřebné body, a to nejen celkově, ale i do indi-vindy statistik. Výsledné skóre bylo něco okolo 15:4, nutno ale podotknout, že Wallowa má v zácviku dost mladých a nadějných hráčů a hráček, takže podobný výsledek bychom v budoucnu rozhodně neměli brát jako samozřejmost.

Jakmile byly všechny zápasy odehrány, pofotili jsme se, poloučili jsme se, sbalili jsme valnou hromadu od Šídlovic dodávky aka pojízdné kavárny (a lehárny) a polámaní, avšak plní endorfinů a zážitků, jsme vyrazili k domovům.

 

Všem moc díky za krásný víkend a těšíme se na finálové kolo u nás doma, v Lanžhotě!

 

Zúčastnili se:

LAM - Verča, Kužmi, Kristy, Janča, Markétka, Áďa, Nikča, Balú 

300 - Šídlo, Pecan, Bobr, Červený, Jirka Řízek, Dřívko

Obojtýmhráči - Mimoň, Marťas